Nebudu psát po kolikáté, protože už se to nedá ani spočítat. Ale v hojném počtu několika rodinných klanů (Pufři, Turci, Jedličky, Pauláti, Veseckých, Vojtů, Hořejšů, Brůhů, Krejčích, Soukupů, Němečků a Bíců) a několika rodinných dvojic Venců, Sojků jsme se sešli na Třebíčku v Benešově nad Černou. Tentokrát jako MIMONI hledající svého padoucha. Celý týden byl opravdu intenzivní. Nechyběl smích (když Robča rozdělával oheň v místních kamnech), pláč (když občas někdo spadl do bahna), zpěv (lidové písně všeho druhu bez kytary bez ohně to tu ještě nebylo), křik (hrajících dětí a rozzlobených rodičů). No a hlavně klasická odpověď na všechny otázky je a po nějakou dobu bude BééBe .-))
