Upřímně, nemám to rád, ale houbovku si dám. Takže když o tom všichni mluvili jak je les plný hub, museli jsme taky. Hlavně tedy Lůca chtěla a nekompromisně nás vytáhla až na Lukyho všechny. Můsím se přiznat, že tolik hub na jednom místě jsem asi nikdy neviděl. Zprvu to vypadalo jako kdykoli jindy, ale pak jsme vstoupili na místo kde byla houba vedle houby.
Kolem půl dvanácté se pobudil Luky a zjišťoval kde jsme. Když zjistil že houbaříme, hrozně se divil a že by chtěl taky. A to jsme ráno snídali dělali hluk jako vždycky. No někdy ho budeme muset vzít sebou.
Tři košíky hub je hodně i když se něco rozdá. Udělali jsme pár řízečků :-)) a už jsme se nemohl na houbu ani podívat. Ostatní houby se vyčistili a uvařili …. to „se“ byla Lucka. Tak jsem zvědav kdy se zase objeví na jídelníčku.
