To se to tak někdy sejde, že jsi na správným místě se správným člověkem a uděláte nějakou „šílenou“ věc jako je třeba přihlásit se na Trek and Down (Běh CB-Vyšší Brod, voda Vyšší Brod-ČB, to vše najednou). A když už si přihlášený, tak se musíš zúčastnit. No a když už jsi na startu musíš vyběhnout. A jak jednou vyběhneš musíš dokončit. A to nebylo vůbec jednoduché. Tyto řádky píši s velkým odstupem, proto se už některé vzpomínky trochu otupily, ale v zásadě trvá že znovu už asi nikdy.
Průběh by super, protože jsem byl ten slabší, tempo bylo na mě a já už se nenechám jen tak strhnout. Proto si myslím že jsme i dokončili. Ale z pomalého běhu se po nějaké době stal běh jen po rovině a z kopce, pak už jsme běhali jen z kopce a nakonec jsme už jenom šli. Ve Vyšáku jsme dali čajík, koukli časy ostatních, sedli do lodi a pádlovali. Třetí místo jelo 1h před námi a to byl náš cíl. Po nějaké době jsme se klukům ze třetího místa přiblížili a začal nekonečný boj. Oni jezem mi přenášli, my jedem oni vylejvají. No až jsme se dostali do blízkosti Dívčího kamene kde jsme je konečně setřásli a ujeli jim.
V Budějovicích jsem řešili jestli půjdeme od Pumpy pěšky k Maláku, nebo pojedeme na soutok a Malší zpět. Sil moc nebylo a tak jsem se svezli po vodě. Toto rozhodnutí nás stálo jeno místo. Ale skončili jsme 5tý, protože kluci u Dívčáku zpomalili, aby mohli loď přetáhnout a dostat se tak před nás. A pak se strašně báli, že je zase dojedeme, jenže to mi jsme jen čekali na to kdyby nás dojeli ale to se nestalo. I tak jsme na vodě ten rok měli 2 nejlepší čas.